Titulní stránka Duchovní dětství

Duchovní dětství

„Pojďme do Betléma…“ a nalezli tam Marii, Josefa i to děťátko, položené do jeslí. (Lk2,15–16)

Proč ses, Bože, udělal tak křehkým v Dítěti Ježíši? Proč chceš, aby se člověk musel sklonit, pokud si Tě chce vzít do náručí? Snad proto, aby konečně mohlo lidské srdce setřást strach před drtivou budoucností. Aby se mohlo stát dětské, protože našlo Otce. Protože má už Dlaň, do které vloží tu svou a slepě půjde v důvěře do nejkrásnějšího dobrodružství, na jehož konce čeká Tvá náruč.

Duchovní dětství je nejnaléhavějším požadavkem Evangelia a nárožním kamenem spirituality Malých sester Ježíšových. Je plodem dozrání víry a ne dětinským postojem. Je odevzdáním se do Otcovy vůle v radostné důvěře malého dítěte. Projevuje se prostotou srdce a učenlivostí ducha, vzdoruje pokušením pýchy a panovačnosti a jeho prostředky jsou síla lásky a věrnost pravdě.

Duchovní dětství poznamenává Fraternitu rysem chudoby, slabosti a odevzdanosti a přitom jí dává prostotu, mírnost a radost, příznačné pro duchovní dětství. (Pravidla Malých sester Ježíšových)